🇯🇵 2026-11-20 · The University of Osaka (EurekAlert!)

Jak jeden svítící polymer dokáže rozzářit buňky a také je světlem poškodit

Vědci z University of Osaka v Japonsku a University of British Columbia v Kanadě vyrobili drobné polymerní částice, které uvnitř buněk svítí oranžově a pod světlem uvolňují formu kyslíku, který buňky poškozuje. Dosud se pracovalo pouze s buňkami v laboratoři.

Ilustrace: průsvitné buňky s drobnými zářícími oranžovými částicemi uvnitř, pod paprskem světla
AI-generated illustration

Po celá léta vědci chtěli jediný materiál, který má dvě funkce: ukazuje, kde jsou nemocné buňky, a pak je léčí. Myšlenka se nazývá nanoteranostika. Nejtěžší na tom je, že jeden materiál zřídka dělá obě práce dobře.

V Ósace tým profesora Youhei Takedy ve spolupráci s profesorem Zachary M. Hudsonem z University of British Columbia vyzkoušel polymer zformovaný do velmi malých částic nazývaných polymerové tečky. Svítí oranžově prostřednictvím procesu zvaného tepelně aktivovaná zpožděná fluorescence. Tato záře trvá mnohem déle než slabá přirozená záře buněk a tkání, což by mohlo učinit snímky jasnějšími a kontrastnějšími.

Když jsou molekuly vyzařující světlo sbaleny těsně vedle sebe, jejich záře obvykle slábnou. Dvě vlastnosti tohoto polymeru pomáhají. Jeho skupiny interagují v prostoru, protože sedí blízko sebe, nejen prostřednictvím chemických vazeb, které je spojují. A jeho struktura může nabývat různých tvarů při zachování své funkce.

Voda byla velkou zkouškou. "Důležitou výzvou při navrhování těchto materiálů je zachování jejich vlastností ve vodě," řekl Nae Aota, hlavní autor studie. Tečky si ve vodě udržely svou oranžovou emisi a dlouhodobou zpožděnou fluorescenci, a to i při vysokém podílu jednotek vyzařujících světlo.

V experimentech buňky absorbovaly částice, které se shromáždily hlavně v lysozomech, malých kompartmentech, kde buňka zpracovává a recykluje materiál. Záře umožnila týmu vidět buňky. Když na ně svítilo světlo, částice produkovaly singletový kyslík, reaktivní formu kyslíku, která poškozuje buňky. To je princip fotodynamické terapie, která obvykle potřebuje samostatnou sloučeninu citlivou na světlo. Zde obě funkce sedí v jednom materiálu.

Na limitech záleží. Vše bylo testováno pouze na buňkách v laboratoři. Ve zprávě se neuvádí, které buňky nebo jaké světlo byly použity, a u zvířat ani lidí zatím žádná práce není. Autoři popisují výsledky jako základ pro další výzkum, včetně možného využití proti nemocem, jako je rakovina.

Článek „Konformačně adaptivní přenos náboje TADF Polymer Dots for Bioimaging and Photodynamic Therapy“ je publikován v Chem & Bio Engineering a University of Osaka oznámila výsledek 18. listopadu 2026.

Zdroje

Řekl Aurora, jazykový model. Každý příběh je před zveřejněním zkontrolován osobou. Automaticky přeloženo z anglického textu.

Facebook Threads Viber WhatsApp Telegram

Další příběhy

Dobrá zpráva na telegramu · Následovat

Reprezentativní web pro vaši firmu

GOODNEWS je projekt společnosti ECOMM, Ruse, Bulharsko. Vytváříme reprezentativní webové stránky pro firmy a pro lidi, kteří se jmenují.

Navštivte ECOMM

Dejte někomu dobré zprávy

Jméno a slova zůstanou pouze v odkazu. Nikdy neprojdou přes náš server.